Lenky sobotní reportáž:
Zdravím z Českých Budějovic, kde se od pátku do neděle koná MČR mládeže v rapid šachu. Jako první do Budějovic dorazila výprava rodiny Zrůstů, kdy rodiče a dědeček přivezli Lukáška. O několik málo hodin později dorazila i druhá část výpravy, Kůsovi. Společně s nimi přijel i Vojta Tegda. Večer se všichni po náročné cestě vydali co nejdřív spát, sobotní den sliboval nabitý program. A ten se do puntíku naplnil.
Moje maličkost v šest hodin ráno vyrazila podél řeky Vltavy na malý výklus. Den se začal probouzet, řeka tiše plynula a na jejím břehu tu a tam seděl rybář. Ranní idylka jako z pohádky. V sedm hodin se na pokojích rozdrnčel budík a k mému úžasu (to je tou výchovou ze soustředění) se všichni odebrali do koupelny, obléknout a hurá do auta, protože do hrací místnosti to máme skoro 2 kilometry, pěšky nestíháme, musíme se rychle nasnídat. V půl deváté je ve vstupní hale krátké zahájení a hned po něm se děti vydávají do hracího sálu. My, dospěláci, do sálu nejsme vpuštěni. Nedá se nic dělat. Nedá mi to a jdu si stoupnout za sklo, kde pozoruji dění v sále a najednou kuk, mává na mě Lukášek a vede Nikolku. Jsou to chytré děti, hned ví, co a jak, zapózují, já rychle fotím, oni mi mávnou a každý peláší na své místo. Spokojená jdu dolů. Máme ještě jedno želízko v ohni, tím je bratr Nikolky Kubík, který zde hraje open. Dnešním výkonem 6/6 má dobře našlápnuto k vítězství, ale nepředbíhejme.
První kolo přineslo ½ bodík pro Lukáška, Nikolka se snažila bojovat, ale na soupeřku to nestačilo. Ve druhém kole už si spravila náladu a za tři minuty od zahájení běží po schodech, že dala šustrák :-), Lukášek bez bodu. Nevadí, turnaj se teprve rozjíždí. Čas mezi koly tráví házením míčku, dovádějí a vypadají nadmíru spokojeně.
My, dospěláci, popíjíme kávu, klábosíme, sem tam máme pocit, že poradíme dětem něco chytrého do jejich hry, posíláme zprávy trenérům Marcelovi a Přemkovi, protože i když tu nejsou, my víme, že jsou s námi, fandí a chtějí vědět co nejvíc. „ Ano, říkáme jim, ať hrají pomalu, ať to promyslí, ať hrají, co umí … „ Marcel Lukáškovi slibuje výživný šachový trénink, už se celý třese, co to bude. U Nikolky zabírá motivace nové Rubikovy kostky, kterou si vyzkoušela u stánku s „ rubikovkama“.
V půl jedné si vystojíme frontu na oběd, Lenka Zrůstová hlásí, že je řízek s bramborem. Máme radost, vypadá to, že hlad mít nebudeme a odpoledne budou síly do dalších kol. A skutečně. Lukášek i Nikolka bojují co to jde a sobotní den končí Lukášek s 2,5 body, Nikola má 3. Vojta má 1,5 bodu, ale není třeba házet flintu do žita, jak říká staré české přísloví. Zítra je taky den a všichni určitě nějaký ten bodík přidají. Budeme jim držet palce.
Po brzké večeři odvážím děti zpět na kolej. Oni jdou zaslouženě relaxovat na pokoj, já se vracím zpět, od 18:00 je schůze komise rodičů. Co taková komise řeší ? Ve zkratce vše, co mají rodiče na srdci směrem k šachovému svazu, návrhy řešení, zkušenosti s trenéry, vedením klubu atd. Kolem 19:30 se vracím zpět. Na koleji je klid, děti odpočívají, Zrůstovi na K1, my na K5. Přejeme krásné sny a zítra se určitě ozveme.
