Vzpoury na Stříbrné
Včera po obědě se s námi moc hezky rozloučil trenér Miloš, kterého čekaly soukromé povinnosti. Výborný trenér a skvělý člověk nám bude sice v závěru tábora chybět, ale brzy se s ním zase potkáme na nějaké šachové akci. Z tábora odcestoval již také Bertík, ale kmen Stříbrných vlků se statečně drží a zdraví ho. Oba tak přišli o ranní hodně improvizovanou rozcvičku, neboť lehký deštík nedovolil dlouhé prodlevy při čekání na spáče. Tábor se rozdělil dnes na tři skupiny. Přemek zavelel a běželo se do kopce, chtě nechtě ho musel následovat s druhou skupinou Jenda, který to natáhl až ke hřbitovu. To třetí skupina tak aktivní nebyla. A proč ty vzpoury v názvu? Lukášek byl sice vzhůru, ale odmítl jít se mnou na rozcvičku. Nakonec si „poručil“ Ivetu a když ho spolu s Hankou vzala za ruce, vyběhl i kopec. Trochu to sice připomínalo lanovku, ale byl na rozcvičce a vzpoura tak skončila dřív, než začala.
Jendův nápad, že by rozcvička mohla být i zítra, však zažehl další náznak odporu, který ještě podpořila Iveta s tím, že jde vyrábět transparenty do stávky. Odhadujeme, že by to bylo 41 ku Jendovi 
. Po snídani byl naplánován blicák, což vzhledem k počasí bylo fajn a Přemkovi tak program klape na jedničku. Ovšem, kdyby se kvarteto Peťan, Jindra, Míša P. a Honza K. nerozhodlo, že blicák hrát nebude. Napřed jsme poslali posla z řad něžného pohlaví, že se jako zlobíme a kdo nehraje z řad „elistů“, bude mít přednášku. K našemu údivu jsme dostali odpověď. Raději přednášku nebo klidně i vejšlap na Bleiberg, ale blicák nehrajeme. Zde už šlo do tuhého . S heslem na rtech: „Kde selže demokracie, nastupuje diktatura“ vyrazil do boje Přemek. Než by člověk řekl švec, stáli přede mnou vzbouřenci a hlásili se do „služby“. Není nad to, mít osvíceného diktátora . Snad už je vzpourám konec. Lukášovo tréninková skupina zahájila další přednášku a ti co blicák vážně, ale vážně nechtěli hrát, mají rozličné aktivity s dalšími vedoucími.
Kompletní sbírku medailí završil Honza O., který ovládl bleskový turnaj. Vedl od samého začátku, v průběhu ho sice dokázal dotáhnout Kubík Č., ale v závěru mu došly síly. Na horu se vrátil Jirka, který jistil stříbro a Jindrovi výhra nad bráchou v posledním kole přinesla bronz. Trio Kuba Č., Vašík a Honza K. nakonec skončilo těsně pod bednou. Po obědě přišel závěr táborové hry „Indiánští zvědi“. Kmeny vyrazily do čtyř směrů, přičemž měly mezi sebou zvěda z jiného kmene. Ten kreslil mapu až do místa stavění mohyly a umístění totemu. Pak kmen vrátil zpět do tábora. Po občerstvení a výměně map vyrazily kmeny podle instrukcí z mapy hledat nepřátelský totem. Nejúspěšnější nakonec byly Modré šípy, ale mapa Jirky Ulče byla prostě bombastická. Legenda, jasné symboly a navíc i zvětšené detaily důležitých míst. Rozený kartograf . Závěr hry Přemek dovedl k dokonalosti, když děti po sestavení všech indícií dorazily k rybníku, tam se musely přeplavit na ostrov pro finální nápovědu k nalezení pokladu. Prostě paráda . Před večeří jsme stihli ještě fotbálek, kdy souboji kmenů došlo i na duel indiánů s náčelníky. Závěr utkání vypadal jak na Spartě, když vtrhnou na hřiště chuligáni. Pozor, zde to bylo ale oficiální a kdo měl nohy hrál fotbal.
Po večeři jsme ocenili nejlepší pokoj v bodování úklidu. Nejstarší kluci dnes poprvé zažili ocenění svého snažení a dostali 10. Snažili se totiž poprvé . Výhru si zasloužili zástupci z jiných krajů, konkrétně Toník, Vojta S., Vojta P. a Kubík J., kteří korunovali svoji uklízecí mánii dnešní mimořádnou 11. Určitě vám došlo, že 10 je maximum. Kde je ale vůle…..Turnaje v rapidech jsme již komentovali, vyhráli Kubové, Červenka a Kůsa. Ten druhý obhájil své vítězství z loňska a má tak šanci na hattrick a zisk poháru, jako se to v minulosti povedlo Zdendovi. Sotva jsme ukončili vyhlašování, vrhli jsme se na nejoblíbenější hru minulého tábora „Kolíčkovanou“. Vrchol tábora byl obstarán, děti řvaly jak huróni, že se i pan majitel přišel podívat, jestli skutečně někoho nevážeme k mučednickému kůlu.
Závěr dne byl už nudný, museli jsme balit kufry, koupání a do postele. Zítra odjíždíme, neboť další v pořadí už osmý tábor končí. Indiáni budou nachystáni k převzetí od 9:30 do 11:00 hodin. Doufáme, že jsme je řádně utahali a že si tábor užili, protože o to šlo nám všem. Závěrem se zaslouží poděkovat skvělému týmu (Přemek, Iveta, Jirka, Markétka, Hanka, Zdenda, trenéři Lukáš a Miloš a praktikant Jenda), bez kterého by to nefungovalo. Je to banda nadšenců, kteří si v létě vezmou dovolenou a jedou blbnout s dětmi. Odměnou jim je úžasný okamžik, kdy omládnou a to tak silně, že pak hrají třeba i fotbal. Fotka vítězného týmu hovoří za vše. Podívejte se na Přemka, sice si lehl, aby zapózoval, ale pak ho tři dostávali na nohy. Marcel se tváří jako borec, ale to je škleb poté, co ho chytl ischias. V lékárničce se po zápase zaprášilo po voltarenu. Hádejte kdo ho spotřeboval . Jistě jste si všimli v jednom z úvodních článků hvězdičky u slova trika. Paměť již neslouží a toto byla perfektní pomůcka. Chtěli bychom poděkovat Lence Kůsové, která nám zařídila darem trika pro účastníky tábora, což splnilo hned několik funkcí. Jednak jsme děti rozdělili, měli okamžitě přehled o jejich pohybu, samy se orientovaly k jakému kmenu patří a vy jste měli usnadněné hledání ve fotkách . Památku na tábor najdete v kufru mezi špinavým prádlem a pokud ne, tak bude špinavé úhledně složené mezi prádlem čistým. Sorry
Dobrou noc
- fotografie
- Bleskový turnaj – výsledky
