Na pořadu dne byla bojovka i "Kolíčkovaná"
Pokud si někdo myslel, že rozcvička nemůže být horší, tedy vlastně lepší, spletl se. Po dnešku děti objevily ve svém těle svaly, o kterých neměly ani ponětí. Nevím proč, ale jsem vděčný za roli dokumentaristy :-). Dlužno dodat, že Lenka má v Romčovi velkého fanouška a o to větší motivaci.
Snídaně některým zahojila rány a my se pomalu pustili do přednášek. Rozdělení dětí do tří skupin bylo super a Zuzka, Kuba i já jsme si trénink užili. Věříme, že i děti. Během první koordinované přestávky zvládly zbaštit darovaný meloun a další vlastně ani nepotřebovaly J.
Po dobrém obědě, kde Jeník potvrdil pozici největšího jedlíka a přidala si i Nikča, jsme vyrazili na bojovku. Čtyři skupiny hledaly na cestě fáborky a řešili Kubovo šachové úkoly, které doplnily i dva ryze umělecké. Na závěr totiž musely děti sehrát scénku na téma lidová píseň a odrecitovat složenou básničku na šachové téma, viz závěr článku. Výpravu po okolí za nádherného počasí s jednou skupinou absolvoval i dnešní host, Petr Grus, trenér mládeže z Klášterce, který byl svědkem nejen nalezení pokladu, ale i naší speciální táborové hry „Kolíčkované“. Tuto "neskutečně brutální" hru vyhrál 3 krát jinak pohodový a mírumilovný Jindra, který nejlépe uplatnil své fyzické dispozice. Jednou, když proti všem pravidlům zasáhl do hry dospělák, který se zaměřil na starší ročníky, byl finálový souboj nejen ve znamení mladších borců, ale navíc ryze holčičí. Více dravosti nakonec prokázala proti Elišce Anička :-).
Snaha děti unavit se nám nedá upřít a Lenky bojovka byla dobrý nástroj, ale výsledek určitě tušíte. Děti zase vyhrály :-). Večeře byla přelomem mezi venkovní a vnitřní aktivitou a my jsme odehráli další tři kola. Některé partie byly vskutku zajímavé a o výsledku rozhodovala občas i velká dávka štěstí. Poslední partie dnešního dne dohrával Jirka, který přehrál Honzu a dostal se do čela turnaje a Jindra, který udolal Lukáše. Při nahlašování výsledku hezky okomentoval svého soupeře: „Lukáš hraje fakt dobře, já v jeho letech dělal rošádu s dámou“ :-).
Dnes se s námi rozloučila Anička, která po dohrání kola odcestovala s rodiči na dovolenou. Anička zapadla nejen mezi holky, ale i mezi ostatní děti. S Alešem například sdílela vířivku a Saša, když slyšel, že odjíždí, utíkal rychle na pokoj, aby jí na cestu dal něco na zub. Kdo by to do něho řekl :-).
Zítra nás čeká rozcvička, přednášky, odložená exkurze do štoly, fotbal a pochopitelně turnaj, který jsme definitivně rozšířili na devět kol. A večer možná dáme špekáčky. Dobrou :-).
Počítač je pro malý děcka, šachy, to je ale pecka.
Maty dávám rád, jezdec je můj kamarád.
Šachy já mám opravdu rád, chtěl bych je hrát napořád.
I když mě někdy štvou, rád si zahraju partii novou.
Byla jedná dáma, a ta šachy hrála.
Jednou byla ráda, šachovou mistryní se stala.
My dáváme maty, a ne žádné paty.
Soupeřů se nebojíme, my je všechny porazíme.
