Olympie Hroznětín A - ŠK Spartak Chodov A 4,5:3,5
(Davidova reportáž)
Mestl Martin- Radics Robert 0-1
Hlaváč Rudolf - Stuška Přemysl 1/2
Molnár Ladislav - Šteinfeld Jan 1-0
Janoušek Ladislav - Vávra David 1-0
Hujsl Jan - Vojíř Václav 1/2
Ornet Tomáš - Železník Ondřej 0-1
Grieč Milan - Bulka Ondřej 1/2
Tamáš Imrich - Zrůst Lukáš 1-0
4. kolo druhé nejvyšší krajské soutěže, a posledním v letošním roce jsme odehráli s A týmem Hroznětína. Do zápasu jsme nastupovali bez několika opor základní sestavy, a tak jsme se ocitli v pozici papírového outsidera, rozhodně jsme ale nechtěli prodat svoji kůži lacino což se nám povedlo, kdy jsme nakonec prohráli nejtěsnějším možným rozdílem, a do poslední partie jsme bojovali o cenný bod. Teď už k jednotlivému průběhu zápasu.
Zápas se pro nás začal vyvíjet slibně, kdy nás do vedení dostal Ondra Železník, kdy soupeře rozebral parádní kombinací, Ondra se zlepšuje zápas od zápasu, víkendové šachové soustředění a skalp Míry v rapidu se na jeho výkonu určitě podepsalo. Po té, následovaly remízy dalších našich dvou mladíků a to na 5 a 6 šachovnici, kdy nejdříve Ondra Bulka v zablokované pozici nabídl svému soupeři remis a následně Vašek Vojíř možná v mírně lepší pozici přijal soupeřovu nabídku ke smíru. Po té se však misky vah začaly naklánět na stranu soupeře, kdy následovaly tři prohry v řadě. Nejprve svoji partii ztratil Honza Šteinfeld, poté po bojovném výkonu Lukáš Zrůst. Lukáš si při svém debutu v A-týmu počínal velmi dobře, hrál trpělivě a se svým zkušenějším soupeřem dlouho držel krok, je taky dost možné že na něj dopadla únava po včerejším náročném dni v Litoměřicích. No a do třetice ztratila partii moje maličkost. Já jsem si dlouho udržoval mírnou iniciativu, pak jsem však v časovce špatně počítal, přehlédl jsem soupeřův nenápadný tah, no a odměnou mi byla ztráta figury a posléze i partie. Naše naděje alespoň na nerozhodný výsledek tak byl vložen do hráčů na prvních dvou šachovnicích. A vypadalo to velmi slibně. Naše jednička Robert dnes předvedl parádní výkon, kdy v ostré partii vyšachoval soupeřovu věž, ten ještě vkládal svoje naděje do svých dvou volných pěšců, Robert však neponechal nic náhodě, a koncovku sehrál parádně. Před poslední partií jsme tak prohrávali 3:4. Přemek ve střední hře získal kvalitu, zkušeně pak měnil materiál, kdy koncovka dospěla do pozice věž + 3 pěšci proti jezdec + 3 pěšci. Když už se zdálo, že Přemek svého soupeře umačká, přišla nepřesnost v podobě špatného ústupu věží, a k naší nelibosti to byla tak nešťastná vidlička, která vyústila ve ztrátu pěšce. Poté se soupeři dohodli na remíze, protože šance na vítězství už bohužel nebyla.
